Máme za sebou další daňové přiznání, a s ním i definitivní skvělou zprávu pro všechny naše akcionáře: avizované, příznivé prognózy našich hospodářských výsledků stoprocentně vyšly a DEGIRANS SE je už skutečně pevně v černých číslech!
Toto oznámení zde činím nejen s velkou radostí, ale i s určitým pocitem zadostiučinění protože, jak jsem už psala minule, můj odhad, s nímž jsem vystoupila na vůbec první Valné hromadě, když naše společnost začínala, byl, že bychom měli být do 7 let v plusu. Splnili jsme to, dokonce s malým předstihem. A už dnes vím, jak sleduji průběžné výsledky roku letošního, že ziskoví budeme i za rok 2022. Zkrátka, DEGIRANS SE si i přes destrukční „dobu covidovou,“ která hodně obchodních společností oslabila či dokonce „položila“, vede dobře.
Kam se ziskem rozhodnou akcionáři
Je to bezpochyby velká zpráva především pro akcionáře, kteří jsou s námi už delší dobu a kteří jistě na tuto chvíli (ne)trpělivě čekali. A nejen proto, že zisk v akciovkách podmiňuje dividendy, ale jistě také s ohledem na důvěryhodnost a životaschopnost projektů naší společnosti. Vždy je přeci důležité, nakolik se plánované záměry a plány daří proměňovat v konkrétní, hmatatelné výsledky.
Ano tedy, na letošní Valné hromadě budou naši akcionáři poprvé rozhodovat o dividendách, přesněji o tom, jak naložit s čistým ziskem cca 150 000 Kč, který za rok 2021 vykázala společnost DEGIRANS SE. Podle platných předpisů o této částce mají právo rozhodovat v podstatě jenom akcionáři, respektive nejvyšší orgán vlastní společnosti, a tím je Valná hromada. Osobně si myslím, že částka této velikosti bude mít větší smysl pro refinancování než pro dividendy, ale uvidíme, jaký bude na podzimní Valné hromadě většinový názor akcionářů.
Téma č. 2: další nákup pozemků
Jako hned druhé současné velké téma DEGIRANS SE musím uvést nákup nových investičních pozemků. V minulém, únorovém blogu jsem psala o tom, že se koncem března a v dubnu – konečně! - chystáme do „naší“ Kolumbie, ale také do Ekvádoru a možná i do Peru, abychom nejen zkontrolovali po dlouhé, vynucené covid-pauze naše kolumbijské plantáže, ale také vybrali další pozemky, které chce naše společnost kupovat. Upozorňovala jsem na to, že do našich pečlivě připravovaných cestovních plánů (opět ve spolupráci s vládní organizací Czech Trade) může zasáhnout „nevyzpytatelná ruka covidu“. Což se při realizaci bohužel skutečně stalo! Můj povinný covidový test krátce před plánovaným odletem vyšel pozitivně, ačkoli mi naprosto nic nebylo (a to ani před testem, ani po něm, a jsem zdráva dodnes). Nicméně protože Latinská Amerika má snad ještě přísnější pandemická pravidla než Evropa, musela jsem let zrušit a posunout, a následně pak i celou cestu přeorganizovat, což stálo hodně času i nervů.
Kolumbie, odmítnutá vesta a komáři
Místo zamýšlených tří týdnů v Latinské Americe a návštěvy dvou až tří zemí jsem nakonec byla jen v Kolumbii, a to na pouhých 10 dní, takže z toho byl pobyt nesmírně náročný. Doslova nabitý cestováním a obchodními i úředními schůzkami, s pouhým půldnem na odpočinek. Tím byl výlet a koupání v laguně Orinoka, kde jsem zažila humornou chvíli při odmítání plovací vesty. Velmi vehementně mi ji nutil kolumbijský lesní inženýr, který nás tam doprovázel a byl to jinak velmi laskavý, příjemný člověk. On totiž naprosto nepředpokládal, že bych mohla umět plavat! Ženy v Latinské Americe totiž prý ve většině případů plavat vůbec neumí.
Ostatně, to nebylo jediné, co mě při tomto pobytu značně překvapilo. Dalším, a hodně nemilým překvapením bylo to, že zatímco pro české komáry jsem zcela nezajímavá, prostě na mě nesednou, ti kolumbijští se přímo předháněli, jak po mě šli! Až tak, že mě po návratu doma skoro nepoznali, jak jsem byla od nich zřízená…
Cestu už máme vyšlapanou
Ale zpět k pracovnímu „raportu“. Přes zkrácený pobyt jsme vše opravdu důležité stihli. Ze šesti předvybraných pozemků jsme po prohlídce v Kolumbii zvolili dva. Budou to naše další investiční pozemky o celkové rozloze 2000 ha, které tím „vstoupily“ do tzv. procesu nákupu. Schválně zdůrazňuji „do procesu“, protože jak vědí pravidelní čtenáři mých blogů, v nichž jsem podrobně popisovala náš první nákup kolumbijských pozemků, El Morichal ve Vichadě, v Latinské Americe uzavírat obchod není vůbec nic jednoduchého. A jde-li o půdu a hlavně o převod peněz, je to skutečný proces, v němž není nouze o zádrhele, překvapení a obtížně řešitelné právní situace. I proto budeme nyní opět půdu nakupovat ve spolupráci s renomovanou kolumbijskou právní skupinou Gutierrez Group, která nás už zastupovala a s níž máme opravdu dobré zkušenosti.
Mimochodem, stromy MY TREES, rostoucí na naší půdě na El Morichalu, kterou jsme právě přes Guttierrezovce v roce 2019 kupovali a které tam pěstuje náš americký partner PERFECT NETWORK INC., mají už 8 metrů. A jak jsme se mohli na vlastní oči přesvědčit, daří se jim velmi dobře. I to je do jisté míry zásluha jmenované právní kanceláře, protože jako znalec místních poměrů pomáhala i s výběrem profesionální servisní společnosti, která se o stromové plantáže ve Vichadě stará.
Obchodní maraton začal
Čeká nás tedy, při nákupu nových kolumbijských pozemků, opět nelehký maraton právních úkonů a formálních kroků, o nichž budu opět samozřejmě v blozích průběžně informovat. Jako podstatné vidím v tuto chvíli především to, že můžeme konstatovat, že jsme „dobu covidovou“ zatím ustáli velmi dobře. Dokonce až tak, že jsme už konečně (a podle našeho plánu) v plusu a můžeme rozšiřovat investiční aktiva společnosti nákupem další půdy. Držme si tedy palce, aby vše dobře probíhalo, abychom všechny překážky zase zvládli aspoň tak dobře, jako dosud.
Beata Pilná,
předseda představenstva, DEGIRANS SE